> English Version

Web navštívilo lidí:
415627

Interpreti


Lurrie Bell and His Chicago Blues Band /USA/

Lurrie Bell and His Chicago Blues Band /USA/
Letošní hody ve stylu pravověrného chicagského blues vyvrcholí vystoupením jednoho z jeho největších exponentů střední generace, celosvětově proslulého kytaristy a zpěváka Lurrieho Bella, jehož jméno a nahrávky nemohly uniknout nikomu, kdo se o blues byť jen trochu zajímá. Už třeba proto, že je synem jednoho z největších hráčů na foukací harmoniku, co jich kdy bluesová scéna měla, Careyho Bella. Ten během svého života stačil spolupracovat s takovými hvězdami jako John Lee Hooker, Robert Nighthawk, Lowell Fulson, Willie Dixon, Louisiana Red, Honeyboy Edwards, ale hlavně natočil nespočet sólových alb pro Alligator, Blind Pig, Delmark či JSP. Stvrzením jeho postu jednoho z králů foukací harmoniky byla účast na nahrávání slavného harmonikářského „summitu“ Harp Attack! s Juniorem Wellsem, Jamesem Cottonem a Billym Branchem pro Alligator v roce 1990.
Lurrie Bell se tím pádem narodil 13. prosince 1958 do rodiny, v níž si podávala dveře jedna bluesová hvězda za druhou – Lurrie nejčastěji vzpomíná, jak si ve svých muzikantských začátcích měl možnost zahrát třeba s harmonikářem Big Walterem Hortonem, pianistou Sunnyland Slimem nebo kytaristou Eddym Clearwaterem. V sedmnácti letech spoluzaložil s dalšími dvěma syny slavných otců, harmonikářem Billym Branchem (jehož tatínek Ben byl mj. dlouholetým saxofonistou kapely B.B. Kinga) a basistou Freddiem Dixonem (který podědil geny po slavném hitmakerovi a producentovi Williem), kapelu s příznačným názvem The Sons Of The Blues (Synové blues). Ta rok po svém založení v roce 1978 přispěla třemi nahrávkami na legendární kompilaci Living Chicago Blues pro vydavatelství Alligator a uvedla de facto nastupující chicagskou muzikantskou generaci do světa. Paralelně byl Lurrie Bell čtyři roky členem doprovodné kapely samotné Královny chicagského blues Koko Taylor (hleďme, jak se nám pěkně kruh letošního ročníku uzavírá...), kde vychodil pomyslnou bluesovou univerzitu na nejvyšší úrovni. Další léta doprovázel svého otce, se kterým průběžně spolupracoval až do jeho smrti v roce 2007. Sólově Lurrie debutoval albem Everybody Wants To Win pro prestižní label JSP v roce 1989. Divoký život na nekonečných koncertních šňůrách ovšem Bellovi způsobil několikaleté vážné problémy s drogovou závislostí, ze které se „vyhrabal“ až v polovině 90. let, kdy podepsal smlouvu s dalším významným vydavatelstvím Delmark – a od té doby se jeho kariéra v první bluesové lize odvíjí jako na drátkách.
Lurrie Bell natočil celkem něco kolem padesáti desek, z toho devět sólových (poslední nese název Let´s Talk About Love a kytarista ji věnoval své předčasně zemřelé dlouholeté partnerce Arii) a deset společně s otcem Careym (včetně krásného akustického dua Second Nature a Careyho labutí písně, živáku Getting Up Live, natočeného krátce před jeho smrtí). Do Šumperka Lurrie Bell přijíždí v čele svého stabilního Chicago Blues Bandu s Darylem Couttsem na klávesy, Melvinem Smithem na baskytaru a Kennym Smithem na bicí.

 

News

Finalisté 19. ročníku mezinárodní soutěže Blues Aperitiv jsou známi.

Více >

30.01.2018